Suchohrdly

5. února 2017 v 11:00 |  Oznámení

Zpráva o stavu demokracie ........... X.

Molík: První pokus o osamostatnění Suchohrdel byl už v roce 1991
Suchohrdly jsou poslední obcí v řadě, která se v novodobé historii odpojila od města Znojma a vydala se na samostatnou cestu. Proto jsme se vydali za panem ing. Josefem Molíkem, který nejen že si pamatuje, jak to bylo, ale tehdejších událostí se účastnil jako jeden z hlavní aktérů. Bez nadsázky můžeme říci, že několikrát v minulosti zachraňoval situaci, pomohl uskutečnit referendum, ale také se stal tak trochu nedobrovolně prvním skutečným starostou. I když to není tak úplně jednoznačné. V Suchohrdlích měli prvního starostu hned třikrát.
demokraciePane Molíku, Suchohrdly se od Znojma odpojily v roce 1997. Ostatní obce to zvládly už na začátku 90. let. Zkoušeli jste to také dříve?
Ano, jeden pokus byl už v roce 1991, hned poté, co se od města Znojma trhly Kuchařovice. Bohužel tehdy nebyla naplněna litera zákona, naše petice měla formální nedostatky, takže to nakonec neproběhlo.
Od prvního pokusu o osamostatnění uplynulo do roku 1997 několik let. Zdá se, že téma odtržení nebylo v tomto mezidobí tak zásadní. Bylo to skutečně tak?
Ne. Dlouhodobě tu byla špatná spolupráce se znojemskou radnicí. V devadesátých letech sice existovala komise pro městskou část Suchohrdly, která spolupracovala se znojemskou radnicí a dávala podněty k městské radě, co by se mělo opravit a vyřešit. Samozřejmě tyto podněty ale nebral nikdo v úvahu, takže třeba na výměnu osvětlení se tady čekalo běžně půl roku. Do roku 1998 tu město přispělo pouze na městskou hromadnou dopravu a na opravu hřbitovní zdi. Když si přepočítáme tehdejší rozpočet Znojma na obyvatele, tak by Suchohrdly měly nárok na minimálně dva miliony ročně. Tyto prostředky však šly v rámci Znojma na jiné aktivity na úkor nás.
Měly Suchohrdly kromě zmiňované komise nějaké své zástupce v zastupitelstvu?
Pokud nejste členem té správné strany a nemáte v ní vybudovanou pozici, nemáte šanci. Osobně jsem se ještě s jedním naším občanem pokoušel do Zastupitelstva města Znojma dostat. Přestože jsme dostali 98 % hlasů místních voličů, do zastupitelstva jsme se nedostali. V konkurenci znojemských hlasů to bylo málo. To za socialismu tady aspoň fungoval občanský výbor, se kterým městský národní výbor komunikoval a bral je v úvahu. Dneska mají ty městské části problém, protože tu není žádný orgán, který by je zastupoval. Samostatná obec má tu nezpochybnitelnou výhodu, že zastupitelé mohou okamžitě reagovat na podněty občanů a nemusíme čekat, až za nás rozhodne někdo jiný.
Co bylo tím rozhodujícím impulsem k odloučení od Znojma?
Posledním hřebem do rakve spolupráce mezi Suchohrdlemi a Znojmem byl záměr tehdejší znojemské radnice prodat objekt zvaný Havranův dům. To je objekt, kde se na konci války usadil partyzánský štáb pod vedením podplukovníka přezdívaného Havran. No a k tomuto objektu, i když byl značně zchátralý, měli občané Suchohrdlí citový vztah. Když se to objevilo na jaře v roce 1997 v novinách, spustila se tady hotová lavina. Měli jsme pocit, že Znojmo tady chce akorát prodávat nemovitosti a naše vesnice z toho nic nemá.
Co tedy následovalo?
Členové komise se toho hned chopili. Začali připravovat petici za uspořádání referenda. Když za mnou přišli, abych ji podepsal, viděl jsem, že byla špatně napsaná. Měla formální nedostatky, které by celou akci zase zhatily. Takže jsme ji společně opravili. Samotné referendum následovalo na konci roku 1997, kde se velká část občanů vyslovila pro odtržení od města Znojma. Smutné bylo to, že ve Znojmě sice věděli, co se tu chystá, ale nikdo neměl zájem komunikovat. Nezajímalo je to. Snad jen Lojza Švrček chtěl vědět, proč se chceme kvůli Havranovu domu odtrhnout a cože je to za objekt.
Kolik lidí se připojilo k petici?
Myslím, že to bylo přes 400 podpisů, což byla skoro polovina obyvatel. K tomu, aby petice prošla a uskutečnilo se referendum, byla potřeba minimálně třetina podpisů.
Samotné referendum dopadlo ve prospěch Suchohrdlí. Byl jeho výsledek jednoznačný?
Myslím, že pro samostatnost hlasovaly tehdy přibližně tři čtvrtiny občanů. Účast v následujících volbách byla podobná.
Suchohrdly se tedy od 1. 1. 1998 staly samostatnou obcí. Kdo se stal prvním starostou?
Hned na začátku roku se konaly mimořádné obecní volby. Prvním starostou se stal pan František Havelka. Ten však záhy na konci ledna ze zdravotních důvodů rezignoval. Na jeho místo nastoupil Antonín Spurný. Pan Spurný ale brzy na to také ze zdravotních důvodů z funkce odstoupil. No a někdy v březnu zvolilo zastupitelstvo za starostu mě s tím, že tuto funkci budu vykonávat pouze do řádných obecních voleb na podzim. Já jsem tuto funkci nechtěl zastávat, protože jsem spolumajitelem firmy a tyto dvě funkce by nebylo možné skloubit.
Takže jste přivedl obec do prvních komunálních voleb a předal pomyslnou štafetu dál.
Ano. Na podzim zvolilo zastupitelstvo nového starostu Vladimíra Galatíka. Po roce jsme však museli zvolit starostu nového. Přesněji řečeno to byla starostka Hana Matochová, která tuto funkci vykonává doteď. A musím říct, že za těch jedenáct let dokázalo naše zastupitelstvo s touto starostkou udělat pro obec mnohem mnohem více, než Znojmo za celou dobu. Udělala se první etapa kanalizace za 25 milionů, druhá etapa za 45 milionů, udělaly se inženýrské sítě na sídlišti Těšetická, postavily se nové rodinné domky, opravil se Havranův dům, vysázel se nově park u Havranova domu, začala se připravovat výsadba v Hájku, který pamatuje poslední vítěznou bitvu Napoleona a kde vznikne nově lesopark, připravuje se rekultivace rybníku, opravili jsme školku, zvoničku a obecní sklep, který je mimochodem vytesaný ve skále.
Zkuste našim čtenářům ještě přiblížit, jak probíhalo osamostatňování.
Nejvíce práce jsme měli s přebíráním majetku od města Znojma. Spolupráce s úředníky města byla dobrá. Problém však nastal v případě akcií, které město Znojmo obdrželo v privatizaci. Množství akcií bylo dáno počtem obyvatel. Jednalo se o akcie Plynárenské, České spořitelny a EONu. Podle nás mělo Znojmo určitý podíl dle počtu obyvatel převést na Suchohrdly. To se však nestalo a ani soud nám nepomohl. Podle soudu jsme totiž měli tyto akcie nárokovat už v průběhu odtržení. To však nebylo možné, protože seznam majetku, který měl připadnout naší obci, připravovali znojemští úředníci. My jsme na toto neměli žádný vliv, neboť petiční výbor nebyl v této věci formálním partnerem pro jednání s radnicí. Hodnota těchto akcií byla přes čtyři miliony, což by naší obci do začátku výrazně pomohlo. A mrzí mě, že Znojmo nenašlo ani morální sílu se k tomu vyjádřit a třeba se omluvit.
Projevovala se tahle zkušenost i jinak?
Asi ano. Naše obec se dle návrhu znojemských úředníků po svém osamostatnění oficiálně jmenovala Suchohrdly u Znojma. To Znojmo v názvu ale některé místní pořád pěkně dráždilo, takže jsme se na začátku roku 1999 přejmenovali na Suchohrdly.
V devadesátých letech se objevovala diskuse o vytvoření statutárního města. Nebylo to také jedno z možných řešení?
Kdyby po roce 90 přišlo město Znojmo s tímto uspořádáním, tak by to určitě bylo vhodné řešení. Bohužel z města s tímto názorem nikdo nepřišel a peníze šly jednoduše jinam. Znojemská radnice jenom slibovala. Vesnice v okolí ztrácely důvěru a postupně se odpojovaly. V současné době na to také ještě neuzrála doba. Ta negativní zkušenost s existencí pod městem Znojmem je pořád ještě čerstvá.
A co spolupráce s ostatními obcemi?
Tato spolupráce je na velmi dobré úrovni. S obcemi Dobšice, Kuchařovice, Dyje a Nový Šaldorf jsme založili Svazek obcí Znojemsko. Co se týče Znojma, tak se spolupráce s novým vedením radnice výrazně zlepšila oproti tomu dřívějšímu. Občas to ale trošku jiskří, jako třeba když se řešila městská hromadná doprava. Spolupracujeme i s rakouským městem Alberndorf a společně jsme úspěšně získali evropské peníze na projekty.
Obec vznikla 1. 1. 1998 na základě referenda odloučením od města Znojma. Suchohrdly mají necelých jedenáct set obyvatel. Zastupitelstvo tvoří 15 osob, rada má 5 členů, starostka Hana Matochová (KSČM). Rozpočet obce je cca. 11 milionů korun (v roce 1998 2,5 mil. Kč).
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Chtěli byste následovat příkladu Suchohrdel a oddělit se od Znojma?

Ano
Ne

Komentáře

1 Akim 1 Akim 1 | E-mail | 5. února 2017 v 14:28 | Reagovat

Dobry den,pěknej článek s panem Molikem,vystižny a poučny pro obyvatele Oblekovic :)

2 Eda Eda | 6. února 2017 v 10:37 | Reagovat

Na co čekáte?běžte do toho,osamostatnit se a začít makat,na hřišti jednou ročně hudební festival,upravit vše pod splavem a vybudovat tam zázemí pro vodáky+kemp+pujčovna loděk+malé občerstvení,hned vedle udělat umělý rybník s rybamy tak aby se mohlo chytat i v zimě na dirkách atd.Nezapomínejte že máte tu výhodu že jste blízko hranic!A kolik ješte zaměstnáte lidí,když tohle bude všechno pod Oblekovicema!

3 Závěrka Závěrka | 8. února 2017 v 11:48 | Reagovat

Obec Suchohrdly, počtem obyvatel zhruba odpovídající Oblekovicím. Rozpočet 2013 (novější data zatím nejsou k dispozici: příjmy 21334816 Kč, výdaje 20341641 Kč. Těsně vyrovnáno. Stačí nějaká nenadálá pohroma, mimořádný výdaj a jsou v pr.. Príma kšeft.

Líbilo by se někomu doma mít měsíční příjem 21 tisíc a výdaje 20 tisíc..?

4 Zbyněk Profota Zbyněk Profota | 8. února 2017 v 20:20 | Reagovat

[3]: Naše obec (Znojmo) letos hospodaří s rozpočtem příjmy 695.428 tisíc a výdaje 717.650 tisíc. Líbilo by se někomu doma mít měsíční příjem 20 tisíc a výdaje 21 tisíc..? Prima kšeft.

5 oldboy.p oldboy.p | 8. února 2017 v 20:24 | Reagovat

Dobrý večer.
Paní nebo pane Závěrka
To znamená že obec do svého rozvoje a do svých občanů investovala 20 milionů!!
Pro vaše srovnání
Líbilo by se vám mít příjem 21 tisíc a z toho 20 tisíc odevzdat nazpět zaměstnavateli?
Tak takto to tady teď funguje.

Oldboy.p

6 Akim 1 Akim 1 | E-mail | 9. února 2017 v 23:34 | Reagovat

Zavěrka je uplně jinej levl !!!

7 franta franta | 14. února 2017 v 20:20 | Reagovat

Odtržení Oblekovic od Znojma není v souladu s platnou legislativou. Zákony naštěstí platí pro všechny občany České republiky tedy i pro členy oblekovické komise, kteří se mylně domnívají, že to někde nějak zařídí.

8 oldboy.p oldboy.p | 15. února 2017 v 18:31 | Reagovat

Odtržení Oblekovic našťestí nezáleží na lidech kteří mají jako občané všechno ale na nespokojených občanech,kterým chybí v jednadvacátém století to, co by mělo být v naší bohaté,  vyspělé společnosti  samozřejmostí!
A také je to věc naší osobní sobeckosti.
Já se mám dobře, nic mi nechybí a to že to tak ostatní lidé necítí, mě nezajímá.

oldboy.p

9 Jitka Jitka | 18. února 2017 v 11:30 | Reagovat

Chci se jen zeptet,co má komise v plánu s nevěstinci kolem byvaleho Mexika?Děti když chodí do školy tak jak se oteplí,tak slečny pobíhají všude,co je pak v plánu s hernou hned vedle byvalé pekarny,drogy se tam prodávají ve velkém a schází se tam turci a spol,chci odpověd jaké máte řešení,děkuji!

10 Zbyněk Profota Zbyněk Profota | 18. února 2017 v 19:17 | Reagovat

[9]:
Dobrý den,
nemluvím za komisi, ale za sebe. Rozhodně nemám řešení na všechno a uvedenou situaci zatím neznám.
Jaké řešení navrhujete Vy? Na Vašich zastupitelích pak je, aby se Vámi navrhované řešení pokusilo zajistit. Je to Vaše obec.
Je Vám bližší jednat o řešení s městským úřadem nebo se samosprávou Oblekovic?

11 Jitka Jitka | 19. února 2017 v 16:01 | Reagovat

[10]: Jsem pro petici a okamžité zrušení těchto podniků v Oblekovicích,kdo nebydlí kousek odtud,tak neví co se tam děje,hádky,šarvátky a řev,k tomu v létě polonahé opilé slečny mezi dětmi,s peticí potom jít na město.děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Reklamy nejsou výbírány nikým z občanů Oblekovic. Tento web je díky reklamám zadarmo.